Obhájené Ph.D. práce

Obhájené bakalářské a diplomové práce najdete v Repozitáři závěrečných prací UK.

Obhájené disertační práce

Čihák, Martin: Skladebné postupy filmových avantgard. (2004)
Tato disertační práce bohužel není k dohledání online.

Hanáková, Petra: Koloběh pohledů: Od renesančního pozorovatele k „mužskému“ divákovi ve feministické teorii filmu. (2006)
Práce přehledně zpracovává dosud v našem kontextu neprobádané téma vývoje teorií vidění ve filmové teorii 2. pol. 20. století. Její ústřední část vyšla jako součást knihy Výzva perspektivy: Obraz a jeho divák od malby quattrocenta k filmu a zpět (ed. P. Hanáková, Academia 2008).

Svatoňová, Kateřina: Odpoutané obrazy: Archeologie českého (virtuálního) prostoru. (2010)
Práce přesazuje teorie odpoutaného, virtuálního a imersivního prostoru do českého prostředí a prostřednictvím konceptu „odpoutávajících se obrazů“ se pokouší přinést nový pohled na historii českého vizuálního umění. Její knižní vydání se připravuje v nakladatelství Academia.

Bláhová, Jindřiška: A Tough Job for Donald Duck: Hollywood, Czechoslovakia, and Selling Films behind the Iron Curtain, 1944-1951. (2011)
Práce vytvořená v programu cotutelle zpracovává dosud neprobádané oblasti česko-amerických filmových vztahů a přístupů Hollywoodu k východní Evropě, zejména jeho ekonomických zájmech. Za disertační práci získala Bolzanovu cenu FF UK za rok 2011. Její knižní vydání se připravuje.

Czesany Dvořáková, Tereza: Idea filmové komory. Českomoravské filmové ústředí a kontinuita centralizačních tendencí ve filmovém oboru 30. a 40. let. (2011)
Ústředním tématem této disertační práce je vývoj filmové samosprávy v letech těsně předcházejících okupaci českých zemí a v období Protektorátu Čechy a Morava. Spolkové a svazové struktury dosáhly již v době první republiky vysoce hierarchizovaných vztahů a pokrývaly všechny oblasti: filmovou výrobu, filmovou distribuci i kina. Největší roli hrály svazy filmového průmyslu a také největší spolky filmových pracovníků. Tyto organizace se snažily vyvíjet tlak na řešení vleklých legislativních nedostatků, jež komplikovaly každodenní provoz filmového oboru.

Žilová, Jana: Figurální myšlení o filmu: teorie a praxe. (2015)
Tento výzkum zkoumá figurální teorii tak, jak byla popsána Jean-François Lyotardem v jeho práci Discourse, figure (1971). Základ pro figurální teorii se ukázal být podložený psychoanalytickým rámcem tak, jako je tomu v klasické teorii výkladu snů a konceptu přechodného prostoru zpracovaného u D. Winnicotta.

Poláková, Sylva: Konvergence filmu a architektury. Případ Prahy. (2015)
Tato disertační práce je věnována mapování prozatím neukotvené praxe konvergence filmu a architektury ve veřejném městském prostoru a to na pozadí myšlenky relokace pohyblivého obrazu. Vzhledem k tomu, že se jedná o interdisciplinární praxi, na jejíchž podobách a fungování se podílí řada dynamik, je výchozí filmová perspektiva doplněna o související témata z oblasti architektury, veřejného městského prostoru, uměleckého provozu i užitého umění včetně reklamní praxe.

Slováková, Andrea: Filmové festivaly ve vztahu k okrajovým částem kinematografie. (2016)
Filmové festivaly ve vztahu k okrajovým částem kinematografie se soustředí na prezentaci především experimentálních filmů na filmových festivalech. Práce analyzuje především specializované přehlídky experimentálního filmu, uvádí historický exkurz do prezentace filmové avantgardy ve vztahu k fenoménu filmových festivalů. Metodologicky však vychází z přístupu interdisciplinárně propůjčeného z politických věd, diskurzivního nového institucionalismu, který adaptuje do pole festivalových studií.

Čechová, Briana: Flashback jako narativní prostředek pro vyjádření paměti. Československá nová vlna v zrcadle flashbacku. (2016)
Tato práce má dvě roviny a s nimi související dva cíle: teoreticky zakotvuje téma „Flashback“ v domácím odborném prostředí, a vytváří tak zázemí pro jeho další zkoumání, v rovině analytické se soustředí na období československé nové vlny. Filosofické zázemí pro zkoumání flashbacku jakožto zásadního vyjadřovacího prostředku filmové narace, schopného zachytit fungování paměti, poskytla autorce filosofie paměti Henri Bergsona.

Kupková, Marika: Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let. (2017)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945–1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let.

Španihelová, Magda: Naše (krásné, zdravé, moderní a národní) tělo: vizuální reprezentace fyzické kultury a sportu v kontextu formování národní identity v meziválečném Československu. (2017)
Tato práce se zabývá vizuální reprezentací dílčích aspektů fyzické kultury a sportu v meziválečném Československu. Ve čtyřech ústředních kapitolách, a prostřednictvím symbolických postav, které jsou v oblasti dobové vizuální produkce exponovány jako různé tělesné typy, je sledován obecnější fenomén společenské afiliace a národní identifikace.

Hasan, Petr: Vztah římskokatolické církve ke kinematografii v českých zemích mezi lety 1918 – 1948. (2020)
Katolická církev zintenzivněla po první světové válce svůj zájem o sekularizující se svět. Začala hledat nové strategie, jak se aktivně a tvůrčím způsobem zapojit do kulturního dění. Jednou z oblastí, ve které se tento trend jasně ukázal, se stala kinematografie. Tato studie se snaží zorientovat čtenáře v pestré směsici zajímavých a často protichůdných hlasů a názorů, které směrem k filmu zaznívaly od českých katolíků.

Hudac, Nicholas: Představení národa: slovenská národní identita v době mass produced image. (2020)
Disertační práce se zaměřuje na funkci, kterou hromadně reprodukované obrazy (mass produced image), jako např. kamenotisk, fotografie nebo film, měly při vytváření a upěvnování slovenské národní a etnické identity od devatenáctého století do poloviny století dvacátého, a to nejen mezí Slováky, ale také mezi slovenskými emigranty žijícími v Americe.

Krůček, Václav: Intuice a vakuum filmového obrazu. (2020)
Krůčkova disertační práce zkoumá účinky specifických momentů filmu v rámci jeho ontologického potenciálu. Sleduje formy zásahů do stability a plynulosti vizuální re-prezentace, které mohou vyvolat intuici nového. Mimo jiné se věnuje „obrazu o sobě“ jako prezentaci trvání sebe-modulujícího záběru, jehož zdánlivá nehybnost vyvolá (v součinnosti se zvukem) intuitivní tlak mimoobrazového pole.

 

Úvod > Studenti > Obhájené Ph.D. práce